čtvrtek, března 30, 2006

Koště






Při úterní zkoušce jsem byl osloven principálem divadla Navenek J.Losenickým dotazem zda nemám na zahradě a nebo vůbec nějakou metlu nebo koště.Prý ho potřebuje do chystané Frašky o kádi, kterou teď nacvičuje. Můj dotaz zněl,zda má být ta metla rýžová nebo umělohmotná nebo to má být rýžový smeták.Teprve po tomto mém dotazu byla objednávka upřesněna,že by se mělo jednat o koště středověké, jaké se používalo na venkově někde v e Francii a že ho potřebuje na čtvrteční představení.Tedy ten termín je na sehnání takového koštěte ze středověku a ještě někde s Francie,skoro šibeniční.Při své pondělní cestě z Chomutova do Kadaně jsem viděl velké hromady ořezaných stromů podél silnice č.13,kde se teď koná prořezávka.Mimo jiné je tam dost březového proutí.Tak mne napadlo,že by se takové koště dalo snad při troše šikovnosti i udělat tady u nás a nemuselo by se shánět někde ve Francii za drahé peníze.Těch pár březových větviček snad nějak svážu dohromady.Taková košťata vyráběli dříve na venkově obyčejně staříčci doma na dvorku,na jaře, když pěkně svítilo sluníčko a v hospodářství se pak používala po celý rok na zametání a uklízení.Přivezl jsem materiál a dal se na zahradě do práce,jsem už přece stařík.Postup nebudu prozrazovat co kdyby byl zájem o další výrobky a já bych tím vlastně mohl přijít o kšeft,kdybych teď prozradil jak se takové koště vyrábí. Asi po hodině práce se mi podařilo koště vyrobit.Na přiložené fotografii vidíte hotový výrobek.Hned jsem ho také vyzkoušel a zametl chodník kolem chatky.Musím přiznat,že jsem byl překvapen jak to s takovým koštětem docela šlo.Výrobek je funkční a kdo ho chce spatřit na vlastní oči,bude muset přijít na dnešní představení několika členů divadla Navenek „Fraška o kádi“.















neděle, března 12, 2006

Znovu pod sněhem


Zahrada je znovu pod sněhem.

V sobotu ráno jsem brzy vyrazil na naši zahradu nad Kadaní.Svítilo krásně sluníčko a vypadalo to na krásný už skoro jarní den.Rozdělal jsem v krbu oheň a za chvilku bylo příjemné teplo v celé chatičce.Nerad se převlékám do studeného oblečení,jak při příchodu,tak také při odchodu domů.Na dnešní den jsem si naplánoval úpravu skleníku pro výsev semen na sadbu,která potom půjde ven na záhon.Sadbu si vždycky děláme sami.Nejdříve jsem ,ale šel doplnit krmítka pro ptáčky.Na zahradě ještě pořád leží sníh a tak je musíme přikrmovat.Začal jsem doplňováním a v tom to začalo.Obloha se začala zatahovat a z mraků se sypaly obrovské vločky sněhu.Takovým říkáme chlópance.Byla tu nová zima.Když jsem přišel domů a viděl na internetu informace,že nám zase zapadla celá republika sněhem ani jsem se nedivil.Naše zahrádka je tak maličká a taky je pod sněhem.

sobota, března 04, 2006

Machiavelli,Florencie,Mandragora



Konečně jsme se zase po delší době sešli na čtené zkoušce hry Mandragora.Doba mezi první a touto zkouškou,ale byla vyplněna přípravou a odehráním tří představení hry „ Škola pomluv „. Dvě představení byla určena školám a to třetí bylo večerní představení pro veřejnost,která neměla možnost spatřit premiéru.Proti premiéře byla hra trochu upravena,hlavně její délka.Představení trvalo necelé dvě hodiny.Herci byli spokojeni a podle potlesku při děkovačce diváci také.Další čas zabral také Masopust,který jak jsem sám viděl dopadl i díky pěknému počasí velmi dobře.Tato delší pomlka vyplněná jinou hereckou aktivitou vůbec neubrala na chuti a touze po nacvičování nové hry.Sehnal jsem zase nějaké nové materiály o Niccolo Machiavellim,který hru Mandragora napsal a také o Florencii,kde se děj hry odehrává. Při debatě padl docela zajímavý návrh,že bychom se také mohli do Florencie podívat když už o ní budeme hrát.Návrh jistě dobrý,ale ten výlet by byl dosti nákladný.Určitě by nám to trochu pomohlo.Florencie je kolébkou renesance a děj Mandragory
se v renesanci odehrává.Z té doby tam najdeme dnes jen historické stavby a umělecká díla v podobě soch, obrazů a vzácných tisků. O atmosféru a myšlení lidí doby renesanční se musíme pokusit sami tím co předvedeme na jevišti.Podle materiálů,které se dají dnes dohledat Machiavelli mimo jiné napsal Mandragoru, krom jiného, také pro svoje potěšení.Napsal ji jako tendenční komedii.Jeho komediální nadsázka sahá až na hranici společenské satiry.Sám o Mandragoře říká: Jde o obtížný proces vymaňování se ze staletých,navyklých pohledů a dogmat.Kdy nový úhel pohledu odkryje podstatu či nepatřičnost navyklých věcí.
Mandragora – (česky Pokřín obecný ) je rostlina jejíž kořen byl hojně používán ve středověkém lékařství.Byla používána jako symbol plodnosti coby rostlina oboupohlavní,která buď reprodukovala sebe sama,nebo jak mužské tak také ženské druhy.Rostlina svým rozdvojeným kořenem evokovala lidskou bytost. Měla prý narkotické a afrodisiální vlastnosti.Ve středověku se věřilo,že roste ze spermatu oběšence ( odtud také název šibeničník) ,předpovídá budoucnost,otevírá zámky a je zlatonosná.
Proto věřím,že při dobré práci celého souboru nám tato hra přinese zlaté úspěchy.