Kapr

Je doba před Štědrým dnem,procházíme městem a pořád přemýšlíme co je ještě potřeba připravit,abychom na nic nezapomněli.Stromeček máme,dárečky také i když já je kupuji někdy na poslední chvíli.O štědrovečerní večeři se stará manželka,ale v tom mne napadá,vždyť rybí polévku tu přece dělám já a k tomu je potřeba ryba.Tak jsem přišel na to,že ta ryba,ten kapr nám ještě chybí.Domluva byla krátká.Musíme ho koupit.Zamířili jsme ke stánku kde v několika kádích,již na první pohled, plavali pěkní kapříci.Přál jsem si pěkně velkého a hlavně lysého kapra.To odšupinování se mi špatně dělá a hlavně je kolem toho plno nepořádku.Lysáky mám rád také proto,že jsou šťavnatější.Mají totiž víc podkožního tuku.Kapřík byl krásný a hlavně živý.Nesl jsem ho domů s radostí.Manželka mu hned napustila vanu a on se začal ve vaně čile prohánět.Chudák jako by tušil,že to jsou jeho poslední veselé okamžiky.Teprve večer přišel jeho okamžik,pro který byl vlastně celý krátký život chován,pěstován a krmen.Posloužil nám jako tradiční pokrm naší štědrovečerní večeře.Jeho pár šupin,které jsme si s manželkou rozdělili a nosíme je v pěněžence nám ho připomíná a podle pověry nám má zajistit aby se nám peníze nerozkutálely.